Vatikán.
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnešní evangelium nám prezentuje Ježíše, který se cestou do Césareje Filipovy ptá učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ (Mk 8,27). Tlumočí tedy odpovědi, které mezi lidmi kolují, že totiž jedni Jej pokládají za znovu oživeného Jana Křtitele, jiní za Eliáše nebo za jednoho z proroků. Lidé si Ježíše cenili, měli za to, že je „poslán Bohem“, ale nedovedli v Něm ještě rozpoznat Mesiáše, onoho Mesiáše, který byl předpovězen a všemi očekáván. Ježíš se podíval na apoštoly a zeptal znovu: „A za koho mě pokládáte vy?“ (v. 29). Je to nejdůležitější otázka, kterou se Ježíš obrátil přímo na ty, kteří jej následovali, a prověřil tak jejich víru. Petr jménem všech prohlašuje zpříma: „Ty jsi Mesiáš“ (v. 29). Ježíš je osloven Petrovou vírou, v níž rozpoznává plod milosti, zvláštní milosti Boha Otce. A pak otevřeně vyjevuje učedníkům, co Jej očekává v Jeruzalémě, že „Syn člověka bude muset mnoho trpět… že bude zabit, ale po třech dnech, že vstane z mrtvých“ (v.31).
Když to uslyšel Petr, který právě vyznal svoji víru v Ježíše jakožto Mesiáše, je skandalizován. Vezme Učitele stranou a rozmlouvá Mu to. A jak reaguje Ježíš? Přísně Petra pokárá slovy: „Jdi mi z očí, satane!“ – říká mu satane – „Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské“ (v.33). Ježíš pozoruje, že v Petrovi i v ostatních apoštolech – a také v každém z nás – se proti Otcově milosti staví pokušení Zlého, který nás chce odtrhnout od Boží vůle. Svým sdělením, že bude muset trpět, být zabit, aby pak vstal z mrtvých, chce Ježíš dát pochopit těm, kteří jej následují, že je pokorným Mesiášem a služebníkem. Je Služebníkem, který je poslušný slovu a vůli Otce až k naprosté oběti vlastního života. Proto se Ježíš obrací ke všem, kdo tam byli, a prohlašuje, že kdo chce být Jeho učedníkem, musí si vzít za své, že bude služebníkem jako se jím stal On, a říká: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě“ (v.35).
Následovat Ježíše znamená vzít vlastní kříž – každý nějaký máme – a doprovázet Jej na Jeho cestě, nepohodlné cestě, která není cestou úspěchu či pomíjivé slávy, nýbrž vede k opravdové svobodě, která nás zbavuje sobectví a hříchu. Jde o to jasně odmítnout onu světskou mentalitu, která činí z vlastního „já“ a z vlastních zájmů střed existence. To není to, co od nás Ježíš chce. Ježíš nás naopak zve, abychom ztratili svůj život pro Něho a pro evangelium a tak obdrželi obnovený, realizovaný a autentický život. Díky Ježíši máme jistotu, že tato cesta vede k cíli vzkříšení, k plnému a definitivnímu životu s Bohem. Rozhodnutí následovat našeho Učitele a Pána, který se stal služebníkem všech, vyžaduje, abychom šli za Ním a pozorně Mu naslouchali v Jeho Slovu - pamatujte denně číst kousek evangelia – a ve svátostech.
Na náměstí jsou nějací mladí. Chlapci a děvčata, jenom se vás zeptám: Pocítili jste někdy, že chcete následovat Ježíše více zblízka? Přemýšlejte o tom, modlete se a dovolte Pánu, aby k vám promluvil.
Panna Maria, která následovala Ježíše až na Kalvárii, ať nám pomáhá stále očišťovat naši víru od falešných obrazů Boha a přilnout plně ke Kristu a Jeho evangeliu.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
